Nemáte-li dost problémů, pořiďte si obytné podkroví – část první
Obytná podkroví jsou v historii bydlení poměrně novým fenoménem. V dřívějších tradičních staveních se tato část domu k bydlení až na výjimky nepoužívala. Vyřešit totiž všechny stavebně konstrukční detaily tak, aby do podkrovního prostoru nezatékalo, aby v zimě nebyla zima, nekondenzovala voda a aby v létě nebylo příliš horko, není zas tak jednoduché. O nejčastějších poruchách a rizikových řešeních, se kterými se často setkávají inspektoři nemovitostí Nemopas, se s vámi chceme podělit v několika článcích našeho seriálu.
Na začátku je třeba uvést přehlížený, i když zcela logický fakt. Nejméně poruch a rizik poruch mají konstrukce, které jsou technicky jednoduché. A obytné podkroví rozhodně technicky jednoduchou konstrukcí není.
Naši předci vycházeli z osvědčených řešení, mezi něž například patřilo využití podkroví jako sklad sena (krmiva pro dobytek). Nad obytným přízemím byl podkrovní prostor zakryt sedlovou střechou se skládanou krytinou. Ta stejně jako dnes nebyla absolutně těsná proti vodě (např. vodorovně nebo zespoda hnanému dešti či zafoukanému sněhu).
To však nevadilo, neboť podkroví bylo dobře větrané a na podlaze mělo nad dřevěným trámovým stropem většinou vrstvu z udusané hlíny, která sloužila jako hydroakumulační vrstva. Ta vodu při suchém počasí zase odevzdala do vzduchu a případná zvýšená vlhkost se tedy poměrně jednoduše vyvětrala.
Celý článek, který jsme vytvořili pro novinky.cz si můžete přečíst zde.
Datum vydání článku: 21.4.2016